Vlastní život měla častokrát jako za závojem. Mohla ho sledovat, ale jako by se ho neúčastnila. Sužovaly ji deprese, trápily úzkostné stavy. Došlo to tak daleko, že Julie začala pomýšlet na smrt. Nejen obecně, ale i na svou. „Uvědomila jsem si, že nemusím čekat, až mě udělá šťastnou někdo jiný. Že to zvládnu sama, tím zmizel i pocit vztahové závislosti,“ vypráví. „Cítím se opravdově, mám pocit, že mohu ovlivňovat své okolí a že mám konečně vlastní hodnotu.“
Přečtěte a poslechněte si další příběhy našich klientů, kteří léčbou prošli. Na příběhy >>
V článku zaznívá
Julie je mladá žena, která se s depresí a úzkostnou poruchou snažila bojovat dlouhou dobu. Julii, ale antidepresiva nezabírala. „V určitém okamžiku mě moje stavy začaly silně ovlivňovat v práci i v osobním životě. To byl zlom, kdy jsem se rozhodla zkusit něco jiného.“
Poruchy nálady, mezi něž spadá i deprese, patří podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) mezi nejčastěji diagnostikovaná psychiatrická onemocnění v Česku. Konkrétně se s depresí nebo úzkostí léčí téměř 700 tisíc Čechů, většinou žen. To se odráží i na spotřebě psychofarmak, která dle Svazu zdravotních pojišťoven vzrostla od roku 2000 šestinásobně. V roce 2020 bylo více než 80 procent pacientů starších 30 let s diagnostikovanou depresí léčeno pomocí antidepresiv.
„Víme, že ketamin má okamžitý antidepresivní efekt u 50 procent lidí s depresí,“ říká tamní psychiatr Vít Knop. „Pokud k léčbě přidáme psychoterapii, můžeme dosáhnout výsledků, které vydrží déle než jen týden.“
Jenže ani ta [antidepresiva] nejsou všemocná, existuje určité množství pacientů, kterým léky nezabírají. Mezi ně patřila i Julie.
„Mnoho pacientů popisuje, že mají pocit, jako by se jejich vědomí vznášelo nad nimi, nebo jako by se na sebe dívali z jiného úhlu. Zážitek jim umožňuje nahlížet na své problémy s větším odstupem, což může vést k novým vhledům a emocionální úlevě,“ vysvětluje Vít Knop.
„My dokonce považujeme za dobré, aby klient před aplikací ketaminu chodil minimálně půl roku na individuální terapie, protože zjišťujeme, že účinnost může být větší v případě, že člověk si nějak rozumí, už má třeba pojmenované emoce, ví alespoň rámcově, co se s ním děje,“ říká Vít Knop.