Neléčené a rezistentní deprese
Cítit se občas špatně je zcela běžné. Smutná nálada přepadne každého z nás. Ale pokud se pravidelně cítíte „na dně“ a věci, které vám běžně dělaly radost, už tento stav nenavodí, můžete mít co dočinění s depresí. Deprese se považuje za velmi vážný zdravotní stav, který se bez správné léčby může výrazně zhoršovat. I přesto, že se antidepresiva v České republice předepisují na duševní onemocnění nejčastěji, nemusí být samotná dostatečným řešením. Jak poznáte, že vám léčba pomáhá?(2)
Při vhodné terapii by se měl stav zlepšit už během několika týdnů (typicky 4-8). Nejprve si změny k lepšímu všímá okolí, léčený pacient většinou až o 2 týdny později. Pokud pociťujete, že se vaše duševní zdraví nijak nelepší během 2 měsíců léčby a příznaky deprese neustupují, je vhodné zvážit změnu terapie.
Jednou z možností je léčba ketaminem. Jedná se o zdravotnický prostředek, který je určený výhradně do rukou zkušených odborníků. Využívá se běžně již více jak padesát let v anesteziologii a léčbě bolesti a to jak u dospělých, tak u dětí. V posledních 20 letech se však čím dál častěji, v USA i v evropských zemích, používá jako tzv. rychlé antidepresivum, které přináší již během týdne po podání zmírnění příznaků u 30-70 % pacientů. U 50 % z nich se úleva dostaví po prvním podání, zbytek potřebuje další podání / psychoterapii. Jeho účinnost u deprese je podložena mnoha vědeckými studiemi. Okruh léčby se pak dále rozšiřuje i na indikace z oblasti úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy a poruch příjmu potravy.
Více o léčbě deprese ketaminemRezistentní deprese
Pokud je léčba deprese delší dobu nedostatečná, může dojít k rozvoji tzv. “rezistentní deprese”. Ta bývá už hůře řešitelná a klasické metody psychoterapie a medikace nezabírají. Časté příčiny neúspěšné léčby:
- špatně zvolená terapie, např. absence psychoterapie
- nespolupráce (neužívání doporučené medikace, špatné pochopení problémů atd.)
- nedostatečná dávka léků
- příliš časné vysazení léků
- nedostatečná důvěra klient/lékař/terapeut
- chybná diagnóza deprese, tedy jiný problém, u kterého je třeba volit jiný terapeutický postup
Příznaky a příčiny deprese
Velmi často se deprese projevuje tělesnými obtížemi – svíravý pocit na hrudníku, rychlejší bušení srdce, neklid, bolesti břicha apod. U těžké deprese se mohou rozvinout i bludy a jiné psychotické příznaky.
A kdy zpozornět? Příznaky se liší co do závažnosti i četnosti výskytu a délce jejich trvání. Deprese je diagnostikována, když potíže trvají kontinuálně minimálně po dobu 2 týdnů.
Když se vaše nálada dlouhodobě drží na bodu mrazu a nepomáhají ji rozptýlit pozitivní události. Pokud se ráno cítíte nemotivovaní, nešťastní a bez chuti cokoliv dělat, může jít o varovné signály. Psychické onemocnění může velmi výrazně ovlivnit vaše každodenní činnosti, efektivitu v práci, chronické zdravotní stavy (astma, cukrovku, obezitu, kardiovaskulární onemocnění, artritidu) i váš osobní život.
Mezi časté projevy deprese patří(3):
- skleslá nálada, snížené sebevědomí, pokles zájmu o cokoliv
- poruchy spánku, noční můry, poruchy koncentrace
- váhové výkyvy, častá únava, chronická bolest bez jasné příčiny
- neklid, nerozhodnost, neschopnost radovat se
- pesimistické vyhlídky na budoucnost, pocity bezcennosti, prázdnoty a viny
- snížení sexuálního pudu
- myšlenky na sebevraždu, úzkostné stavy (panické ataky)
Příznaky deprese u mužů – často souvisí se změnami nálad, hněvem i agresivitou, výrazněji ztrácí libido, a s tím spojenou potřebu sexuální aktivity; bývají více nesoustředění a mají potíže s plněním každodenních úkolů.
Příznaky deprese u žen – ženy pociťují velké emocionální výkyvy, smutek, prázdnotu, beznaděj; častěji je trápí nechutenství, změny hmotnosti, nespavost a fyzické projevy jako bolest hlavy.
Příznaky deprese u dětí(4) – děti mají odlišnosti v projevech; běžnými příznaky bývá zlobnost, vztek, rychlé změny nálad, pláč bez příčiny, podrážděnost, vyhýbání se sourozenců, vrstevníků, náhle problémy s učením a začleněním se do kolektivu.
Příčiny deprese
Nelze říci, že jde o jednu nebo druhou příčinu. Velmi často se jedná právě o souhru několika faktorů.
- prožité trauma – z dětství i dospělosti
- rodinná anamnéza/genetika – pokud jsou v rodině již diagnostikovány deprese, můžete patřit mezi náchylnější
- negativní vliv okolí – rodinné, pracovní, sociální, osobní prostředí
- dlouhodobá/chronická onemocnění – chronická bolest, migréna, roztroušená skleróza, celiakie, mozková příhoda, nespavost, Parkinsonova choroba, rakovina atd.
- chemická nerovnováha v mozku – dysbalance neurotransmiterů (endogenní deprese)
- hormonální změny – změny hladiny estrogenu během ženského cyklu, v menopauze, těhotenství, poporodní období, nízká hladina hormonů štítné žlázy (hypotyreóza)
- závislost – drogy, léky, hraní na automatech a další
- stres
- nízký socioekonomický status
- léky – některé léky mohou způsobovat změny nálad, obzvlášť, pokud jsou na hormonální bázi (např. antikoncepce).
- nedostatek slunečního osvícení(5)
Co je deprese
Název pochází z italského depressio – sevření/stlačení. Psychiatrie pak depresi dělí do několika stupňů: těžká, střední, lehká. Těžká deprese už nedovoluje lidem vykonávat společenské, domácí i pracovní aktivity a velmi často končí pracovní neschopenkou.
Historicky se deprese dělila na (nicméně tyto pojmy se v současnosti příliš nepoužívají): Endogenní (dysbalance neurotransmiterů v mozku) a Exogenní/reaktivní (vnější příčiny – trauma, změna práce, úmrtí v rodině, změna společenských poměrů, aj.). Tyto dvě složky se vzájemně ovlivňují a lze říci, že příčina každé deprese bývá kombinací endogenní a exogenní složky.
Pro hodnocení hloubky deprese se používá např. tzv. Beckova stupnice, či klinický rozhovor. Pomocí několika otázek odborník určí, jak je vaše onemocnění závažné. Každý jedinec může příznaky prožívat jinak. Existuje celá řada testů, které vám pomůžou odhadnout, zda by se nemohlo jednat o depresi, ale vždy je nakonec nezbytné vyhledat lékaře se specializací v psychiatrii (=psychiatra). Psychoterapeut vám pomůže se ve všem lépe orientovat.
Co dělat, když mám depresi
Pokud se domníváte, že byste mohli mít vy nebo někdo ve vašem okolí deprese, určitě na nic nečekejte a objednejte se k psychiatrovi. V roce 2020 bylo v České republice spácháno 1224 sebevražd.(1) Nenechte své problémy, aby vás zahnaly do kouta a nestyďte si říci o pomoc, případně se ozvat, když léčba nefunguje.
- vyhledejte bez odkladu odbornou pomoc a zahajte terapii
- soustřeďte svou mysl na jeden úkol (ideálně jednodušší, kdy alespoň na chvíli vypnete své myšlenky)
- nedávejte si příliš vysoké cíle
- obklopte se rodinou a přáteli, kteří vás podpoří
- nestyďte se za pláč
- buďte trpěliví a dejte léčbě dostatek času
- při sebemenší myšlence na sebevraždu, ihned kontaktujte odborníky, případně linky první pomoci, či někoho blízkého
- nesnažte se depresi zaspat, akorát vás znervózní, že nemůžete usnout a budete mít více času na přemýšlení
- neodkládejte své povinnosti, ale rozdělte si je na menší činnosti
- změna prostředí může mít jak pozitivní, tak negativní dopad, v případě cesty na dovolenou se o svém rozhodnutí pobavte s odborníkem
- nedělejte zásadní rozhodnutí (rozvod, výpověď v práci, prodej domu)
- nedávejte si vinu za depresi – není to vaše vina, jde o nemoc
Léčba deprese
Dobrou zprávou je, že deprese se dá velmi dobře léčit. Pro zlepšení vašeho duševního zdraví existují převážně dvě cesty – psychoterapie (sezení s psychiatrem či psychoterapeutem) a farmakologická léčba (klasická léčba antidepresivy atd.). Oba přístupy je často vhodné kombinovat, což dělá i inovativní metoda – léčba ketaminem tzv. ketaminem asistovaná psychoterapie.
1) Psychoterapie
Léčba psychologickými prostředky, kterou vede kvalifikovaný psychoterapeut. Hlavním způsobem pomoci je navázání terapeutického vztahu v bezpečném prostředí vedoucí k sebepoznání klienta a zpracování oblastí v klientově životě (příběhu), které mohou stát za rozvojem deprese. Výsledkem může být plnější a uvědomělejší život klienta, který dokáže více vnímat sám sebe včetně adekvátnějšího vyjadřování a “naplňování svých potřeb”.
Psychoterapie je založená na spolupráci a vyžaduje aktivní přístup klienta. Nelze léčit klienta, který o léčbu nestojí. Spolupráce je základem úspěchu. Doporučená frekvence sezení je jednou týdně.
2) Farmakologická léčba
Antidepresiva nové generace (SSRI, SNRI, multimodální látky jako vortioxetin a mirtazapin atd.) a antidepresiva starší generace (TCA, IMAO)
3) Ketaminem asistovaná terapie
Je velmi vhodným provázáním mezi psychoterapií a farmakologickou léčbou. Propojuje obě dvě metody. Ketaminem asistovaná terapie je moderní terapie, která nevede k navození umělého spánku (anestezie), ale má antidepresivní a anxiolytický (protiúzkostný) efekt a navíc prohlubuje sebepoznání, čímž umožňuje i kauzální léčbu – tzn. léčí příčinu. Proti tomu stojí léčba symptomatická (řeší pouze příznaky).
4) rTMS (Repetitivní transkraniální magnetická stimulace)
Cíleně ovlivňuje oblast šedé kůry mozkové, která bývá u deprese méně aktivní. Je prováděná bez nutnosti opakované anestezie. U klienta nedochází ke křečím a klient stimulaci subjektivně nevnímá.(6)
5) Elektrošoky (ECT)
Už název může vzbuzovat pocit nedůvěry, ale reálná léčba není tak barvitá, jak se může zrodit ve vaší fantazii při zmínění tohoto pojmu. Klient je v celkové anestezii a pomocí elektrod na hlavě se generuje slabý elektrický proud. Léčba nebolí a klient nemá žádnou vzpomínku. ECT se využívá jen u lidí, u kterých ostatní zmiňované léčby nefungují.(6)
6) Přírodní léčba
Mírnější projevy depresí lze podpořit přírodní cestou, ale v žádném případě nenahrazuje odbornou pomoc. V případě výše popsaných příznaků, vždy vyhledejte psychiatra.
Mezi bylinky, které mají příznivé účinky na psychické zdraví lze zařadit kozlík lékařský, třezalku. Obě rostlinky uklidňují a pomáhají s nespavostí. Používají se ve formě čaje, případně jako doplňky stravy
Jak zlepšit duševní zdraví
Na závěr přinášíme pár tipů, které mohou pomoci zlepšit duševní zdraví. Uvedené postupy však nejsou dostatečné. Jde o pomocné a protektivní faktory. Vždy je na místě se předem poradit s odborníkem, který s vámi přesně nastaví vhodný postup.
- Sport – věnujte sportu alespoň 30 minut 3x týdně. Při cvičení se vyplavují endorfiny, které příznivě ovlivňují vaší náladu.
- Abstinence – vyhýbejte se pití alkoholu a neužívejte jiné návykové látky. Vše ovlivňuje zlepšení nálady jen na chvíli, ale z dlouhodobějšího hlediska příznaky deprese z úzkosti zhoršují.
- Limity – nastavte si své limity. Nikdy se nepřepínejte. Nastavte si správný pracovní harmonogram a ve volném čase si vždy najděte chvíli na relax, odpočinek a věci, které vás baví.
- Menší cíle – dávejte si správné cíle, které se dají zvládnout. Vždy je lepší dát si menší úkol, než být zklamaný z jeho nesplnění.
- Duševní a fyzická hygiena – dávejte si správné cíle, které se dají zvládnout. Vždy je lepší dát si menší úkol, než být zklamaný z jeho nesplnění.
Reference
- czso.cz. Sebevražednost v Česku setrvale klesá. Jan Cieslar, tiskový mluvčí ČSÚ. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazednost-v-cesku-setrvale-klesa [prosinec 2021]
- remedia.cz. Spotřeba antidepresiv v České republice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi. PharmDr. Josef Suchopár, MUDr. Michal Prokeš, Mgr. Ondřej Suchopár, Data převzána sukl.cz. Dostupné na: http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Farmako-ekonomika/Spotreba-antidepresiv-v-Ceske-republice-ve-srovnani-s-ostatnimi-vyspelymi-zememi/8-X-2ct.magarticle.aspx [prosinec 2016]
- womenshealth.gov. Depression. Dostupné na: https://www.womenshealth.gov/mental-health/mental-health-conditions/depression [February 2021]
- cdc.gov Children’s Mental Health. Anxiety and Depression. Centers for Disaese COntrol and Pevention. Dostupné na: https://www.cdc.gov/childrensmentalhealth/depression.html [April 2022]
- ncbi.nlm.nih.gov. Depression: Prevalence and Associated Risk Factors. Hira Abdul Razzak, Alya Harbi and Shaima Ahli. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279247/ [July 2019]
- fnbrno.cz. Depresivní poruchy a neurostimulační léčba. Dostupné na: https://www.fnbrno.cz/depresivni-poruchy-a-neurostimulacni-lecba/t5185 [2015]
